Guny:
Jeden z prvních ájurvédských lékařů – Čaraka zjistil, že vše ve vesmíru má určité vlastnosti obsahující potenciální energii. Těchto vlastností ájurvéda rozeznává 20 a nazývá je guny. Každá forma hmoty se dá charakterizovat jednou nebo mnoha vlastnostmi. Tradiční guny jsou rozděleny do deseti protikladných párů
| těžké | lehké |
| chladné, studené | horké, teplé |
| olejnaté | suché, drsné |
| pomalé, tupé, jemné | ostré, špičaté |
| stabilní, nepohyblivé | pohyblivé, nepravidelné, proměnlivé |
| měkké | tvrdé |
| lepivé, slizké | nelepivé, čisté, jasné |
| hladké | lámavé, drsné |
| hrubé, velké | subtilní, malé |
| husté, pevné | kapalné |
Jak jednotlivé guny ovlivňují dóši si snadno odvodíme z vlastností jednotlivých dóš. Zvýšení dóši potom léčíme opačnými vlastnostmi.
Vlastnosti dóš:
- Pitta je středně těžká, horká, trochu olejnatá, ostrá, špičatá, subtilní, kapalná, hrubá, hustá
- Kapha je těžká, studená, olejnatá, měkká, lepivá, slizká, hladká
- Váta je lehká, studená, suchá, drsná, pohyblivá, nepravidelná, lámavá a subtilní
Rasa:
Další vlastnost , která ovlivňuje vhodnost jednotlivých potravin a léků pro danou dóšu je chuť. Chutě nemají své protipóly, takže není možné například vyrovnat přesolenou polívku. Jednotlivé chutě jsou vhodné pro různé dóši.
Virja:
Virja představuje zejména tepelnou energii potravin, jejich sílu a potenci. Rozeznáváme virju zahřívající a vírju ochlazující. Zahřívající virja je vhodná pro Vátu a Kaphu, ochlazující pro Pittu. Pitta je na virju velmi citlivá a přemíra zahřívajících potravin ( a i činností) jí velmi škodí.
Zahřívající obvykle dodává energii, povzbuzuje Agní a zvyšuje Pittu. Ochlazující obvykle snižuje Pittu a buduje Vátu a Kaphu, posiluje dháty a pročišťuje krev.
Vipak:
Vipak je účinek po průchodu potravy zažívacím traktem. Rozlišujeme tři různé vipaky. Sladká a slaná má obvykle sladký vipak. Kyselá má kyselý vipak a pálivá, hořká a svíravá má pálivý vipak. Existuje ovšem mnoho výjimek. Z pohledu léčení jsou nejdůležitější produkty s hořkou či pálivou chutí a se sladkým vipakem. Jedná se obvykle o potraviny vhodné pro všechny tři dóši. Příkladem je například zázvor, aloe nebo guduči.
Prabhav:
Na rozdíl od současné vědy ájurvéda pojímá do systému i všechny možné nepravidelnosti. Účinky některých potravin jsou nevysvětlitelné tradičními ájurvédskými poznatky. Přesto by bylo nesmyslné (jak to často dělá současná věda) tyto poznatky ignorovat. Tyto nevysvětlitelné zhusta empiricky zjištěné vlastnosti se nazývají prabhav. Typickým příkladem je nestandardní vipak u zázvoru, guduči a aloe.
Celkové působení:
Působnost léčiva nebo potraviny na organizmus odvozujeme od toho, která vlasnost z těchto pěti kategorií je nejvýraznější. Obecně však obvykle platí, že prioritu má prabháv, poté virja, pak vipak a nakonec rasa.
Udáje v této učebnici:
Pro účely této učebnice používám tento zápis: rasa (v případě více ras nejsou odděleny čárkou), virja, vipak, účinek na dóši, satva – radžas – tamas.
Autor: Fakír
Literatura:
- Bauhofer,U.: Vykročení k tichu. Studiopress, Čáslav 2003
- Frej,D.: Ajurvéda. Eminent Praha 2007
- Chauhan,V.: Ájurvédská medicína. 4DVD, Advana, Praha 2010