Ájurvéda jako celostní systém vnímá potřebu práce na všech úrovních lidské bytosti a to zejména na úrovni hmotné, mentální, emocionální a duchovní. Vzhledem k tomu, že je ájurvéda zejména systém preventivní, který se neomezuje pouze na léčení, ale zahrnuje celkovou životní filozofii, je dobré se zamyslet nad východisky, která jsou pro ájurvédu zásadní. Těchto 7 zákonů není přijímáo obecně, protože nejsou popsány ve starých textech, ale v pracech známého amerického ájurvédského lékaře Deepaka Chopry. Jsou ale dle mého názoru pro euroameričany tak srozumitelné, že jsem si je dovolil přetlumočit. Zejména jsem je aplikoval na léčebný proces.
1. zákon všech možností:
Autorem je tento zákon označován jako zákon čisté potenciality. Hovoří o tom, že zdrojem veškerého tvoření je čiré vědomí. Toto vědomí nemá žádné překážky a tak je vše možné. Naopak není nikdy nic jisté. Pouze pravděpodobnost je větší nebo menší. Tyto skutečnosti mají velké důsledky. Je vhodné přijímat vše s jistým nadhledem. Není nikdy vše předem dáno a i ze zdánlivě bezvýchodné situace existuje vysvobození. Jen je třeba doufat a hledat spojení se zdrojem čirého vědomí. Toho dosáhneme nejlépe v meditaci.
2. zákon dávání a přijímání:
Vesmír funguje prostřednictvím dynamické výměny. Vše je v pohybu. Pokud se má něco něčím novým naplnit, je nutné to nejprve vyprázdnit. Snaha o zastavení pohybu vede ke stagnaci a následně k zastavení tvoření. Bohatství je možné pouze v atmosféře hojnosti. Lakota k hojnosti nepatří. Hřešení proti tomuto zákonu je velmi časté, aniž bychom si to uvědomili. Většina „duchovních lidí“ chápe, že k duchovnu patří dávání. Je jedno jestli se jedná o peníze, lásku, pozornost nebo něco jiného. Problém je ovšem pro tato lidi nějaký dar přijmout. To mají pocit, že je nehodné jejich duchovnosti. Tím ovšem brání výše popsané dynamické výměně, se všemi důsledky, které pro ně i jejich okolí za to plynou. Nepřijetí daru z falešné skromnosti je komplikace pro jejich i dárcovo budoucí štěstí. Proto se nebraňme darům a potěšme dárce přijetím a radostí za přijatý dar. Pro případné léčení má tento zákon také velký význam. Chceme-li se uzdravit, musíme se nejprve vyčistit. Přestože se nemoc projeví obvykle na hmotné úrovni, čištění musí probíhat na všech úrovních. Očistu zvolme mírnou, ale vytrvalou. Jinak bude málo účinná a rozkolísá ještě více již narušený organismus.
3. zákon karmy:
Tento zákon bývá často nesprávně chápán jako zákon pomsty. Ve skutečnosti se jedná o zákon příčiny a následku. Každý čin má nějaké důsledky, které se dříve nebo později projeví. Co jsme zaseli, to také sklidíme. Pokud něco děláme, zamysleme se nejprve, jaké to bude mít důsledky. Zdánlivě banální doporučení. Myslím, že je velmi obtížné je splnit. Přináší ale velké výnosy. Člověk pochopitelně nikdy nedomyslí důsledky všech svých činů. Stačí jen uvažovat o těch nejjednodušších. Vždyť každý náš čin se vrací ve formě podobného. Čím více rozhodujeme vědomě, tím méně uděláme chyb Každá nemoc je vyjádřením ducha k našemu konání. I u nemocí je dobré hledat příčiny v nemedicínské oblasti. Nemoc je vždy vyjádřením nějaké nerovnováhy a to, že se projevila v hmotné oblasti, neznamená, že tam má i svou příčinu. Příkladem může být třeba emoční přejídání.
4. zákon nejmenšího úsilí:
I u nás známe úsloví netlačit na pilu. To poměrně přesně popisuje podstatu tohoto zákona. Inteligence přírody funguje s nenásilnou lehkostí. Budeme-li dělat méně, dosáhneme více. To je výzva zejména pro Pittu. Spíše než příliš usilovat je třeba plynout správným směrem. Neznamená to ovšem nedělat nic. Při léčení nemocí je tento zákon často klíčový. Jeho aplikace probíhá ve třech krocích:
- přijímání – každý okamžik je právě takový, jaký má být
- zodpovědnost – neviňme nikoho a nic ze situace, ve které se nacházíme
- popření nutnosti obrany – pokud se přestaneme bránit, získáme velké množství energie
Ve sportu je projevem tohoto zákona doporučení, trénovat na polovinu svého největšího výkonu.
5. zákon úmyslu a přání:
Tento zákon působí podobně jako zákon přitažlivosti. Na rozdíl od hnutí New Age je třeba si uvědomit, že přání nestačí. Můžeme si přát cokoliv, ale pokud naše přání nepadne na úrodnou půdu, nebudeme plody sklízet. Dále je třeba si uvědomit, že stále platí první zákon všech možností. Naše sebelépe formulovaná přání se nikdy nesplní přesně a stoprocentně. Výrazně ovšem zvyšujeme pravděpodobnost. Čím víc na něco myslíme, tím je větší pravděpodobnost, že se to stane. Je dobré si tady říct i jednu zákonitost. Čiré vědomí nerozlišuje kladnou nebo zápornou myšlenku. Přejeme-li si, abychom nebyli nemocní, pravděpodobnost onemocnění se zvyšuje. Pravděpodobnost se také zvyšuje s větší emotivností našeho přání. I tato zákonitost má při léčení velký význam. Nemocný organismus má málo sil a nezvládá plnit přání všech našich tužeb. Proto se soustředí na nejsilnější touhu. Zdaleka ne vždy je to touha uzdravit se. Ta je u nemocného téměř vždy přítomna, ale často větší roli hrají ohledy na druhé (příbuzní, lékaři, přátelé), než naše vlastní zdraví.
6. zákon nepřipoutanosti:
Chceme-li něčeho dosáhnout, musíme se zbavit připoutanosti k dané věci, osobě nebo myšlence. Již Budha říkal, že připoutanost je důvodem utrpení a zbavení se připoutanosti utrpení ukončí. Tento zákon nás učí k nepřipoutanosti zejména ve výsledku. Jakákoliv snaha o jistoty je pouze iluzí. V souladu s prvním zákonem je vždy jen otázkou pravděpodobnosti, co nastane a co nikoliv. Snaha dosáhnou bezpečí je marná. Vždy mohou existovat případy, kdy mohou nastat nečekané události. Zvláště při nemoci neplýtvejme zbytečně silami na iluzi. Musíme udělat mnoho věcí, ale vždy zůstane dost toho, co neovlivníme. Připustit si možnost smrti je u vážných nemocí jedním z důležitých kroků k uzdravení.
7. zákon dharmy, čili účelu života:
Ájurvéda vychází z předpokladu, že vše kolem nás má nějaký smysl. Stejně tak vychází z toho, že náš konkrétní život má nějaký účel. Každý umíme něco nejlépe ze všech. Našim úkolem je také se povznést, objevit své vyšší já. Jsme tu proto, abychom sloužili lidstvu. Ptejme se: „Jak mohu pomoci?“ Nemoc je často příležitostí k objevení a projevení tohoto zákona. Vnímejme ji proto jako milost a ukazatel cesty.
Uvedené zákony nejsou dogma, ale pohled na život, vycházející z védské filozofie. Není možné je aplikovat mechanicky, to by konec konců bylo v jejich přímém rozporu. V době mé vážné nemoci jsem si ověřil, že opravdu fungují.
Autor: Fakír
Literatura:
- Chopra,D.: Sedm duchovních zákonů úspěchu. Pragma, Hodkovičky 1994.