Vlastnosti:hořká svíravá pálivá sladká, chladivá, sladká, VPK=
S.: Kumari
Čeleď: Liliaceae – liliovité
Rod:
Aloe je rod jednoděložných rostlin z čeledi asfodelovitých. Jsou to suchomilné, sukulentní rostliny. Je známo více než 400 druhů, původně v subtropické Africe. Šťávy některých druhů se používá v lékařství. Jako okrasné se pěstují Aloe variegata a Aloe arborescens. Aloe perfoliata poskytuje z listů textilní surovinu – mauricijské konopí. Známá je však také Aloe vera.
Popis:
Sukulentní keř, 50–80 cm vysoký, listy v růžici silně dužnaté, až 50 cm dlouhé, světle zelené až šedozelené, pokryté bílými skvrnkami, na okrajích zubaté, květní stvol větvený, květenstvím je hrozen, květy trubkovité, žluté, kvete od prosince do června.
Původ:
Původní je tento druh pravděpodobně ve Středozemí, snad v severovýchodní Africe a na Předním východě. Od dávnověku se pěstuje v mnoha subtropických i tropických oblastech světa jako rostlina léčivá i dekorativní, občas zde také zplaňuje. Do Evropy se zřejmě dostal nejdříve do Španělska, kam jej přinesli Maurové, sami Španělé začali později pěstovat Aloe vera i v Novém světě, prosluly především plantáže na karibském ostrově Barbados.
Rozšíření:
Nejvíce je v Africe a Středomoří.
Zdravotní účinky:
- Zánětlivé stavy, žaludeční a dvanáctníkové vředy. Pomáhá tvorbě klajdak Kaphy
- Poruchy střevní činnosti, poruchy správného příjmu vitaminů a minerálů, nadýmání, zácpy a průjmy, syndrom přecitlivělého střeva, vředy tračníku – šťáva i kapsle aloe podporují procesy trávení a posiluje Agní
- Potravinové alergie, atopický ekzém – aloe celkově posiluje organizmus
- Jaterní problémy – v játrech se hromadí všechny nečistoty a škodlivé látky, které každý den. přicházejí do organizmu. V této situaci je vhodné začít užívat Aloe, která podporuje detoxikaci jater a celkově posiluje organizmus
- Poruchy látkové výměny – cukrovka – jde o poruchu rozkladu cukrů v organizmu. Aloe působí podpůrně při procesu snižování hladiny cukru v krvi
- Snížení imunity – Aloe obsahuje řadu látek, které posilují imunitní systém člověka, zvyšuje odolnost na buněčné úrovni, humorální odolnost krve a lymfy, sníženou odolnost kůže, odolnost sliznic trávicího ústrojí a jiných orgánů
- Kožní problémy – popáleniny – aloe působí podpůrně při léčbě popálenin vyvolaných vysokou teplotou, slunečním zářením, chladem (omrzliny), rentgenovým zářením a elektrickým proudem
- Lupy, akné – Aloe tonizuje pokožku a má rovněž silné antibakteriální účinky
- Infekce ústní dutiny – v ústech často vznikají bolestivé infekce, afty, dochází ke krvácení dásní. Proto je vhodné proplachovat ústní dutinu šťávou z aloe, která má protizánětlivé účinky, zmírňuje bolest a regeneruje poškozené buňky
- Svědění konečníku – aloe vytváří nevhodné životní podmínky pro choroboplodné organizmy, které parazitují na této intimní části těla, zmírňuje svědění a zánětlivé stavy
- Artritida a revmatický zánět kloubů – šťáva z aloe působí podpůrně při procesech regenerace buněk a při odstraňování mrtvých buněk. Regenerační proces velmi zmírňuje bolesti kloubů
- Nejvhodnější je však užití aloe přímo z pěstovaných kusů v květináčích. Následující použití se vztahuje pouze na šťávu získanou z živých rostlin
- Aloe posiluje všechny Agni a současně snižuje Pittu
- Aloe má omlazující účinek na Pittu i na dělohu
- Čistí krev, podporuje hubnutí
- Jedná se o docela silné projímadlo, projevuje se hlavně v tlustém střevě. Účinek se objeví do osmi hodin po podání
- Čerstvá šťáva působí antibioticky – lze ji užívat zevně (hnisavé rány, popáleniny, jizvy) i vnitřně (chronický zánět tlustého střeva)
- Léčí velmi dobře povrchová poranění kůže, u hlubších poranění léčení spíše zpomaluje. Obecně lze konstatovat, že se aloe hodí na rány, které nevyžadují šití
- Gel působí i protizánětlivě i proti kvasinkám
- Aloe zvyšuje imunitu
- Má dobré výsledky při vnějším použití u lupénky
- Šťáva také pomáhá při regulaci cukru v krvi
- Vhodná je při překyselení
Kontraindikace:
- silně prokrvuje vnitřní orgány – může nastat i vnitřní krvácení při předávkování
- nedoporučuje se v těhotenství a při nemocech ledvin
- nedoporučuje se při krvácejících hemeroidech, při silné menstruaci, při nedostatečné je naopak vhodná
- velmi opatrně musíme postupovat při vnitřním užití u pacientů s vředy v kterékoliv části zažívacího traktu
Recepty:
- Silný protizánětlivý účinek má šťáva smíchaná s kurkumou. Jako všeobecně posilující lék se užívá 3x denně dvě lžičky se špetkou s kurkumy. Ve směsi s vodou nebo jablečným džusem je mnohem chutnější
- Rozmixujeme 300 g čerstvých listů aloe s malým množstvím vody. Přidáme ½ kg medu, 0,7 l červeného vína a 1 dl brandy. Mírně ohřejeme, dobře rozmícháme a necháme 2-3 týdny stát, občas přetřeseme. Potom opět trochu ohřejeme, scedíme a podáváme lžíci 2x denně před jídlem
- Čerstvé listy se používají také jako obklady na puchýře
- Aloe může být jako posilující lék smíchána se Šatavari
- U domácky pěstovaných rostlin odřezáváme listy podle potřeby ze starších jedinců, které 6-8 dní nezaléváme
- Tinktury se užívá 10-25 kapek denně, čerstvé šťávy 1 až dvě čajové lžičky denně
- Na popáleniny se dělá olejová emulze
- Při zánětech uší zvláště u dětí se doporučuje šťávu z aloe smíchat trochu s jedlým olejem a nakapat do vnějšího zvukovodu. Ponecháme pokud možno 10 minut. Tento postup okamžitě uklidňuje veškeré záněty
Poznámka:
Nedoporučuji užívat aloe stabilizované chemicky. Vhodnější je jejich stabilizace pasterizací.
Aloe v Českém herbáři z roku 1899:
Aloe (Aloes, aloe), pokolení obsahující asi 780 rodů, jež rostou skoro všechny v jižní Africe; listy mají vesměs tlusté, dužnaté, kmen nepatrný, stromovitý, dřevnatý, jednoduchý, květy na hroznech konečných, prodloužených; a) obecný (A. vulgaris). Kmen jednoduchý, obyčejně zkřivený, 1 — 2 st. vysoký, dřevnatý, šťavnatý, roste v Africe a též v Americe, i v jižní Evropě; b) stromovitý (A. arborescens). Kmen vysoký 10 — 12 st., na předhoří Dobré Naděje kvete v červnu a červenci; c) klasatý (A. špičatá), kmen 4 st. vysoký, květy v klasech, bělavé, zvonkovité; též na předhoří Dobré Naděje; d) sokotorský (A. soccotorina), kmen 2 — 6 st. vysoký, roste na ostrove Sokotoře, v Arábii a v Indii východní.
Z hořké šťávy rostliny aloe dělají klejopryskyřici, která je prospěšným lékem. K tomu účelu se nařeže listí a chytá se šťáva kapající; vaří-li se listí ve vodě, není aloe tak dobrá; nejšpatnější je, které se dobývá vytlačením. Nejčistší je aloe sokotorské, velmi hořké a nepříjemně zapáchající; pochází z Indie; dobrohorské je žlutší. Lék ten podporuje zažívání, vyměšování žluči a výkalů.
Pročišťující účinek objevuje se teprv za 6 — 8, ba též za 12 — 24 hodin. Aloe nehodí se pro lidi plnokrevné, vášnivé, též ne při zánětech, dává se v malých dávkách, co pilulky 1 — 2 gr. při špatném zažívání, zašlemování, nečinnosti střev, proti žloutence a blednici, hemeroidům, jestliže se dostavuje tlučení srdce, závrať a j., též při nepravidelné čmýře. Tinktura připravuje se, když se vezme 1/3, aloe, 1/3, vína neb líhu vodou rozředěného, nebo francouzské kořalky, což se po několika dnech slije. Užívá se denně 1 — 2krát po 8 — 10 kapkách na cukru.
Švédská životní essence připravuje se takto: Vezme se 1 lot aloe, modřínové houby, reveň, šafrán, kořen citváru, kořen hořce, galganový kořen, myrrha, dryák po ½ It. Vše se utluče, dá do láhve s cukrem, nebo bez něho a nalije se 25 — 30 It. silné kořalky nebo slabého líhu a nechá se to v teple stát několik dní, načež se to procedí.
Víno aloeové připravuje se z aloe sokotorského, jež utluče se na prášek, k němuž se přidá tlučené skořice (4 drachmy), vína xereského (4 žejdlíky), což nechá se 7 dní na teplém místě a pak se procedí; toto víno sílí žaludek a čistí život.
Budiž tuto podotknuto, že není radno užívat často léků počišťujících, neboť tím ochabuje pak ústrojí zažívací; zvláště prudké prostředky užívat zrazujeme každému.
Aloe se dává zvířatům uvnitř i zevně. K účelu pročišťování se dávají menší dávky a neprospěje-li to, zvýší se. Užívá se proti ochablosti ústrojí zažívacích, při zašlemování, při nechuti k jídlu, špatném zažívání, průjmu i zácpě a proti červům. Také se dává při zácpě v játrech, chronické žloutence, úplavici a pod. nemocích. V takovém případu dává se koním po 2 — 4, skotu 4 — 8 gr., ovcím a prasatům 0,60 — 2,5, psům 0,05 — 0,3 gr., denně 3 — 4krát ve spojení s svraskujícími léky. Nejvíce užívá se aloe za pročišťovadlo a v tom ohledu zvláště u koní se mu dává přednost. U přežvýkavců účinek jeho není tak jistým, u psů účinkuje jalapa nebo kalomel jakožto pročišťovadlo jistěji. Aloe užívá se k počištění při zácpě, vzniklé z ochablosti konečníku, proti kolice u koní, proti špatnému zažívám u skotu (se solí Glauberovou) proti škrkavkám, hostci, zánětu očí aneb mozku, proti otokům na břiše, vyraženinám a pod. Mimo to se užívá jakožto ochranný prostředek proti neduhům, které mohou vzniknout z plnokrevnosti u koní, kteří málo se pohybují a mnoho žerou a tloustnou příliš. Při zánětech a prudkých bolestech v břiše nesmí se užívat aloe.
Pro koně dává se aloe samotná jako počišťovadlo po 1,20 — 2,25 gr., skotu 1,5 — 3,0 gr., ovcím 0,75 až 2,25 gr., prasatům 0,75 gr., psům 1,23 — 4 gr. Koním a prasatům lze dávat lék ten jakožto pilule, kdežto pro přežvýkavce hodí se lépe ve způsobu tekutiny.
Aloe smíchá se s jinými léky, s mýdlem a kořalkou, solí hořkou, kalomelem, čemeřicí aj. Vezme se 24 — 40 gr. prášku z aloe, 12 — 15 gr. mýdla a vlažné vody dle potřeby, utře se to, smíchá a udělá se pilule, jež dá se najednou koni.
Dobře působí tyto pilule:
Prášku z aloe dá se 25 gr. a 13,5 gr. drasla rozpuštěného, což se promíchá v hrnci, a pak se z toho udělá 15 gr. pilulí. Koním a kravám dávají se 2 — 3, prasatům po jedné. Výtažek, extrakt, působí mírněji a proto mu dávají zvěrolékaři přednost.
Užívá-li se aloe za pročišťovadlo u zvířat, a zvláště u koní, musí se zároveň zachovat dieta, by se usnadnil účinek a předešlo se kolice neb jiným neduhům. Dává se koním pouze seno nebo otruby, ale na oves a na 6 — 12 hodin před užitím léku nedá se zvířeti pranic žrát, po užití pak dají se mu pít otruby s vodou a přikryje se. Za 6 — 8 hodin, jest-li pohoda, vyvede se ven, jinak se nechá v stáji.
Zevně se dává aloe proti nečistým ránám; dále k rozehnání zánětu očí, jenž spojen s ochablosti spojivky, s přílišným slzením, též proti bělmu. Zevně se dává jako prášek bud o sobě, nebo ve smíšenině s uhlím, otrušíkem, puškvorcem, dubovou kůrou a pod., jež se na vředy nasypou, nebo se jako mast maže, anebo jako tinktura, kterou se rány natřou.
Jsou-li žaludek nebo střeva zaníceny, nesmí se dát aloe uvnitř; při zánětu nebo citlivosti ran nesmí se dát zevně.
Magie:
- Hlavně se používá při rituálech věštění a duchovního vývoje
- Aloe je tradičně spojována se ženstvím
- Usušené listy se dávají do kadidel používaných pro vzývání Luny, které je žádána, aby pomohla porozumět problémům a proniknout do podstaty věcí
- Naopak z čerstvých listů vymačkaná šťáva se přidává do očistné koupele
- Dává se nade dveře či se pěstuje na hrobech, aby pomohla udržet neporušenost během přechodu
- Zůstává vždy sama sebou, bez ohledu na souvislosti
Obsažen:
Literatura:
- Castleman, M.: Velká kniha léčivých rostlin, Columbus, Praha, 2004
- Crudenová, L.: Herbář tajemných rostlin, Volvox Globator, Praha, 1997
- Dugas, D.: 500 nejlepších receptů lidové medicíny, Knižní expres, Ostrava, 2007
- Frawley, D., Lad, V.: Rostliny v ájurvédě, Volvox Globator, Praha, 2006
- Janča, J., Zentrich, J.: Herbář léčivých rostlin, díl 1., Eminent, Praha, 1994
- Stejskal, J.: Fytoterapie, část první, Vydavatelství a nakladatelství 999, Pelhřimov, 1991
- www.botanika.wendys.cz
Autor: Fakír